Úvod

---

Vzhledem ke stále častěji se opakujícím povodním a zároveň k současné nedostatečné ochraně území Královéhradeckého kraje byla zpracována Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje, jejíž cílem bylo zhodnocení již existujících a navrhovaných protipovodňových opatření v rámci jednotlivých dílčích povodí (povodí Labe, Úpa, Metuje, Stěnava, Dědina, Orlice, Javorka, Cidlina) a to jednotlivě, ale i v souvislostech. Dále posouzení celého území kraje, nikoliv jen konkrétních obcí. To znamená posouzení dopadů, které budou mít opatření provedené v jedné konkrétní obci na celé dílčí povodí, na obce nad i pod provedeným opatřením. Posouzení dalších možností, navrhnout další protipovodňová opatření a dále vytipovat místa využitelná pro rozliv při povodních (§ 68 vodního zákona). Předpokladem bylo i navržení  agrotechnických opatření, případně vytipování území, kde je možné a účelné řešit protipovodňovou ochranu agrotechnickými opatřeními v krajině.

 

Cíle Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje:

▪vytvoření přehledu o problémových oblastech v rámci kraje, které je nutné řešit  včetně možností řešení a to jak pro potřeby státní správy, tak i samosprávy

▪podklad pro vyjadřování k dotacím, které jsou poskytovány na realizaci jednotlivých protipovodňových opatření

▪podklad pro vyjadřování k územním plánům

▪podklad pro zpracování plánu dílčích povodí  (krajský úřad spolupracuje se správci povodí při tvorbě plánu povodí)

▪podklad pro optimální využití státních prostředků na protipovodňovou ochranu

Při zpracování Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje byla zároveň navázana užší spolupráce jak s obcemi s rozšířenou působností, tak s jednotlivými obcemi, mimo jiné formou plošného oslovení všech obcí v rámci kraje a s požadavkem o sdělení některých pro Koncepci potřebných informací (např. zda obec je ohrožována povodněmi, kolik nemovitostí je ohrožováno povodněmi, kolik k bydlení, kolik k podnikání, kolik obyvatel je ohrožováno povodněmi a povodněmi jakého typu (z vodního toku, plošným odtokem, ledovými jevy apod.), zda má obec zpracován územní plán a zda územní plán řeší protipovodňovou ochranu, případně na jak velkou vodu (na Q20, Q50, Q100).

Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje se nevěnovalo jen větším sídlům, ale kladla si za cíl věnovat se plošné ochraně. Malá obec může být daleko více postižena povodněmi než např. okresní město. Cílem bylo upozornit i na nevhodnou urbanizaci některých obcí, tedy to, že některé zpracované územní plány neberou v potaz nebezpečí povodní a naopak situaci v obcích zhoršují.

Databázové Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje obsahuje několik tisíc záznamů o navrhovaných i stávajících protipovodňových opatřeních, ohrožených objektech, ohrožujících objektech, míst zhoršujících odtokové poměry, výsledky dotazníkových akcí a podobně. Tištěná část zprávy by spolu s doprovodnými texty v plné verzi obsahovala nejméně 3000 stran textu.

Jelikož je zbytečné provádět tisk v tak velkém rozsahu, neboť obsah databází by se měl dynamicky měnit a tištěný dokument by nebyl nikdy dlouho aktuální, bylo rozhodnuto, že do tištěné verze půjde pouze výběr nejvýznamnějších protipovodňových opatření v „kategorii 1“. Ostatní informační vrstvy budou při tisku též omezeny pouze na vazbu k těmto vybraným nejvýznamnějším opatřením a ostatní záznamy nejsou vytištěny.

Součástí tištěného dokumentu jsou kromě evidenčních listů jednotlivých objektů i tematické mapky. Část těchto mapek zobrazuje polohu jednotlivých bodových objektů (navrhovaných PPO a podobně), druhá skupina mapek zobrazuje informaci vztaženou k obcím ve formě barevných polygonů obcí. Tak to byly vizualizovány především výsledky dotazníkových akcí v obcích. Dále byly tímto způsobem zpracovány agregace informací za jednotlivé územní celky, ORP, povodí či vodní útvary.

 

 

Soubor: Uvod.htm

---

 | nahoru |

stránka aktualizována: 12.12.2013, publikována: 14.3.2014