Provozní řád Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje

Jak vyplývá již z úvodních odstavců požadavků na zpracování „Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje“, bylo její zpracování v databázovém prostředí a GIS. Cílem tohoto řešení bylo vytvořit otevřený dokument, který bude možné prostřednictvím internetových nástrojů neustále aktualizovat a na všech uživatelských úrovních neustále sledovat jeho aktuální stav.

Tento požadavek byl beze zbytku splněn. Všechny údaje, které lze uložit do databáze jsou v databázi uloženy, všechny údaje, které mají možnost lokalizace, a vztahují se k nějakému objektu nad mapou, jsou lokalizovány a zobrazeny v GIS. Ke všem údajům je možné přistupovat prostřednictvím Internetu a je tak možné udržovat data na jediném místě a editovat je z různých úrovní od různých uživatelů. Nastavení přístupových práv umožňuje rozdělit uživatele do mnoha skupin od možnosti prohlížet vybranou skupinu údajů bez možnosti jakékoliv editace, až po možnost editovat všechny údaje.

Jednotliví uživatelé mohou mít nastavena uživatelská přístupová práva tak, že mohou editovat pouze regionálně příslušnou část databáze, například vybrané ORP a podřízené údaje. Dále je možné nastavit možnost editace jen některých položek v databázi s možností ostatní pouze prohlížet. Například orgány ochrany přírody by mohly přistupovat pouze k hodnocení navrhovaných PPO z pohledu OPK a ostatní položky by si mohli pouze prohlížet a podobně.

Aby celý systém splnil svůj původní záměr, tedy Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje bylo živým a otevřeným dokumentem, je nutné nejen vytvořit vhodné databázové prostředí, ale je třeba i stanovit pravidla, jakým způsobem se bude systém dále udržovat a stanovit pravidla a povinnosti při jeho provozu.

 

Databáze PPO

Databáze navrhovaných PPO je základní informací celé Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje. Základní informace o nově navrhovaném PPO by mohla do systému vstoupit z mnoha míst, od správce toku, přes obec a ORP až po kraj.

 

Místa zhoršující odtokové poměry

Místa zhoršující odtokové poměry by měly pravděpodobně vzejít ze strany správce toku. Do budoucna by bylo vhodné propojení této informační vrstvy přímo s databázemi správců toků a tyto informace od nich přebírat.

 

Ohrožené objekty

Ohrožené objekty by měly mít zdroj v povodňových plánech obcí a ORP. Tato databáze v průběhu zpracování Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje narostla z původních 200 záznamů na dnešních více než 1000 s tím, že ani toto číslo není konečné. Prvotním zdrojem pro určení totiž byly záplavové čáry v mapovém podkladu. Tato mapa primárně definovala konflikt zástavby s vodním tokem, na kterém se dále kontrolovalo, zda je, či není skutečným ohrožením. V místech, kde záplavová čára stanovena dosud není, jsou ohrožené objekty jen ojediněle.

Jsou ale i výjimky a v systému je i několik ohrožených lokalit plošným zaplavením z polí, ke kterému již v těchto místech došlo.

 

Vazby mezi ohroženými objekty, navrhovanými PPO a místy zhoršujícími odtokové poměry

Všechny tyto tři tabulky jsou povázány vazbami. Vazby jsou ve všech třech směrech vícenásobné, jeden ohrožený objekt může být ohrožován více místy zhoršujícími odtokové poměry, jedno PPO ochrání více ohrožených objektů atd.

Databáze dotazníků obcí

zpracování dotazníků obcí lze považovat za jednorázovou akci, která měla být zdrojem pro ostatní databáze. Od počátku je tedy postavena tak, že ji nelze přes Internet editovat. Přesto, že se ještě po dokončení Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje objevují další dotazníky a jsou do databáze doplňovány, ukončením prací skončí možnost jejich doplňování a následně bude možné pouze jejich prohlížení.

V případě zájmu ze strany objednatele by bylo možné umožnit jejich editaci, ale považujeme to za zbytečné.

Databáze rybníků a vodních nádrží

Požadavkem Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje bylo vytvořit databázi významných rybníků a nádrží, které mají význam v protipovodňové ochraně, a to jak negativní, tak pozitivní. Tato databáze byla pro potřeby Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje vytvořena a vyplněna. Do budoucna by ji bylo třeba sjednotit s třemi dalšími podklady z povodňového plánu kraje. Jsou to databáze rybníků, místa zhoršující odtokové poměry a ohrožující objekty. Z tohoto důvodu databázi není možné editovat prostřednictvím Internetu.

Tabulka hodnocení priorit

Tabulka pro multikriteriální analýzu vychází především z databáze navrhovaných PPO, ze které se přebírá většina údajů. Pro potřeby Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje byly vyplněny i některé sloupce tabulky, které z databáze PPO nevyplývají a informace nebylo možné získat.

Jednou z položek, kterou by asi neměla vyplňovat ani obec, ORP či kraj, ani správce toku je hodnocení vlivu na životní prostředí. Pro prvotní potřebu studie vyplnil tento údaj zhotovitel studie, ale do budoucna by bylo vhodné do této činnosti zapojit zástupce OPK. Tuto tabulku není možné editovat prostřednictvím Internetu a je jedním z míst, které zatím není možné plně automatizovat a je třeba vždy pro nový seznam navrhovaných PPO provést analýzu ručně znovu.

Pokud objednatel posoudí navrhovanou metodiku hodnocení priorit jako vhodnou, nabízíme možnost napsání samostatného programu, který by ze zadaných podkladů analýzu provedl a aby i tato činnost byla do budoucna nezávislá na stávajícím dodavateli Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje.

Průběh činností a prací

Následující odstavce jsou metodickým podkladem pro to, jak vyplňovat databáze, ze kterých je Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje složena a v jakém pořadí by měly jednotlivé kroky probíhat.

1)Navrhovatel, obec, správce toku či kdokoliv jiný dá návrh na nové protipovodňové opatření. Tento krok povede k tomu, že oprávněná osoba vyplní nový záznam do databáze navrhovaných PPO. Záznam je založen s úrovní zpracování PPO = „nevyplněno“ a není třeba při jeho zakládání vyplňovat všechny položky. Pro první fázi je třeba popsat význam PPO a místopisně určit o jakou lokalitu se jedná, pokud možno včetně lokalizace v GIS.

2)Kraj si takto pořízený záznam převezme a začne řídit všechny návazné kroky. Převzetí záznamu potvrdí nastavením „úrovně zpravování PPO = „úroveň 3“.

3)V okamžiku, kdy databáze obsahuje základní informace o lokalitě a problémech, buď záznam z databáze vyřadí, nebo jej posune na „úroveň 2“. Do „úrovně 2“ se může záznam dostat, pokud je vyplněná jeho lokalizace, X,Y , umístění do správního území, tedy  kraj, ORP, obec, katastr. Dále je třeba vyplnit, název, popis lokality, vodní tok, popis opatření, popis ohrožení.

4)V dalším kroku je potřeba dovyplnit všechny návazné tabulky, především ohrožené objekty, místa zhoršující odtokové poměry, ale i nádrže s vazbou na ohrožené objekty. Bez ohrožených objektů a alespoň orientační analýzy ohrožených osob, majetku, návazných staveb a objektů, které mají v dané lokalitě vliv na odtokové poměry nelze dále pokračovat.

Pro začlenění mezi významná a ze strany kraje podporovaná PPO je třeba splnit podmínky „kategorie 1“. Pouze tato kategorie je dále hodnocena, pouze u této kategorie je řešena priorita PPO a pouze tuto kategorii bude kraj dále podporovat. Toto hodnocení do kategorií je vhodné i pro ostatní účastníky. Například organizace OPK, sice budou mít přístup ke všem vyplněným záznamům, ale současně se nebudou muset zabývat záznamy jinými, než z „kategorie 1“. Totéž platí pro ostatní účastníky. Naopak navrhovatel má zcela jasný cíl. Dokud nedostane své navrhované opatření do „kategorie 1“, nebude se s jeho opatřením nikdo zabývat.

 

 

Soubor: Provozni_rad.htm

---

 | nahoru |

stránka aktualizována: 26.9.2013, publikována: 14.3.2014