Cílem této směrnice je omezit a řídit povodňová rizika, která ohrožují lidské zdraví, životní prostředí, infrastrukturu, majetek, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Směrnice ukládá členským státům provést předběžné vyhodnocení povodňových rizik s cílem určit každou oblast povodí nebo správní jednotku, kde hrozí výrazné nebezpečí povodní, zpracovat mapy povodňových rizik a návazně zpracovat plány pro zvládání povodňových rizik v těchto oblastech, včetně pobřežních oblastí.

V celém Společenství dochází k různým typům povodní. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmínek. V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených oblastech nebo v oblastech s omezenými hospodářskými aktivitami nebo ekologickou hodnotou. V každé oblasti povodí nebo správní jednotce by měla být posouzena povodňová rizika a potřeba dalších opatření, jako např. vyhodnocení případného potenciálu pro ochranu před povodněmi. To znamená, že veškerá opatření přijatá v zájmu zamezení a zmírnění povodňových rizik musí být prováděna v rámci plánů povodí jednotlivých řek. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí.

Povodně často postihují více členských států, což odůvodňuje úlohu Evropské unie v oblasti prevence před povodněmi. Ne vždy je však přeshraniční koordinace dostatečně účinná a i to zvyšuje riziko povodní. Je proto žádoucí přeshraniční spolupráci zlepšit. Současně platí, že nevhodné využití území, např. špatné městské plánování, odlesňování, intenzivní zemědělství, půdní eroze, může také zvýšit riziko povodní. Je pravděpodobné, že současný trend zvyšování četnosti a rozsahu povodní bude v blízké budoucnosti pokračovat, při čemž významnou roli budou v tomto ohledu hrát klimatické změny.

Česká republika, která každoročně řeší povodňové události, musí v procesu plánování dobrého ekologického stavu vodních útvarů zohledňovat i udržitelný rozvoj již existujícího využití území. Některé zásady vyplývající z navrhované směrnice jsou již v platných českých legislativních předpisech ošetřeny a budou využity při přípravě plánů oblastí povodí podle Rámcové směrnice o vodní politice (WFD). Sjednocení přístupu k povodňové problematice je vítáno i ve vazbě na aktivní zapojení České republiky ve třech mezinárodních komisích pro ochranu vod v mezinárodních povodích  Labe, Odry a Dunaje.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, vyžaduje, aby pro všechny oblasti povodí byly v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vypracovány plány povodí, a tento rámec přispěje ke zmírnění následků povodní.

Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik obsahuje dohodu o datu pro první předběžné vyhodnocení povodňových rizik, kterým je rok 2011, posílení úlohy záplavových území a podporu postupů udržitelného využívání půdy a rovněž i požadavek na stanovení priorit pro provádění opatření zahrnutých v plánech zvládání povodňových rizik.
 

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik

Členské státy provedou předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo správní jednotku nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území. Toto vyhodnocení bude zahrnovat alespoň:

-mapy oblasti povodí ve vhodném měřítku, včetně hranic povodí a dílčích povodí

-popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly výrazné nepříznivé účinky a u nichž je stále velká pravděpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnu

-popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti předpokládat nepříznivé účinky

-vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, pokud možno s přihlédnutím k otázkám, jako jsou topografie, poloha vodních toků a jejich obecné hydrologické a geomorfologické vlastnosti, např. záplavová území jako přirozené plochy pro zadržování vody, účinnost stávajících uměle vytvořených protipovodňových infrastruktur, poloha osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobý vývoj včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní

Do 22. prosince 2011 dokončí členské státy předběžné vyhodnocení povodňových rizik.

V rámci Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje bylo území kraje rozděleno dle území povodí významných toků: Cidlina, Dědina, Javorka, Labe, Metuje, Orlice, Stěnava, Úpa a málo významné povodí Polsko. Tato povodí byla popsána jak z hlediska nepříznivých účinků v minulosti tak i z pohledu celkového komplexního hodnocení s výhledem do budoucna.
 

Mapy povodňových rizik

Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodňových rizik, je potřeba zajistit vytvoření map povodňových rizik znázorňujících možné nepříznivé následky související s různými povodňovými scénáři včetně informací o možných zdrojích znečištění životního prostředí v důsledků povodní. V této souvislosti by členské státy měly vyhodnotit činnosti, které mají vliv na zvyšování povodňových rizik.

Členské státy připraví na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik v co nejvhodnějším měřítku. Mapy povodňového nebezpečí zahrnou zeměpisné oblasti, které by mohly být zaplaveny podle těchto scénářů:

▪povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře

▪povodně se střední pravděpodobností výskytu, doba opakování do 100 let

▪povodně s vysokou pravděpodobností

U každého scénáře se uvedou tyto prvky:

▪rozsah povodně

▪hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny

▪případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody

Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky podle:

▪orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel

▪druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti

▪zařízení, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění

Členské státy zajistí, aby byly mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik dokončeny do 22. prosince 2013.

Při zpracování Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje byly využity podklady z digitálního povodňového plánu České republiky, digitálního povodňového plánu Královéhradeckého kraje a digitálních povodňových plánů ORP. Jednalo se o materiály zahrnující informace o záplavových územích, aktivních zónách a historických povodních. Tato data byla převedena do Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje a následně rozšířena ještě o další doplňující informace týkajících se historických povodní a vymezení objektů, které se nachází v záplavovém území nebo aktivní zóně. Detailní údaje k historickým povodním jako jsou hloubka vody či výška vodní hladiny, rychlost proudu či odpovídající průtok vody řeší v zásadě "Plán oblasti povodí Horního a středního Labe". Oba tyto dokumenty jsou koordinovány a mají být ve vzájemném souladu.

Do databáze byly dále zadány potenciálně ohrožené objekty s možností zobrazování nad mapou. Tato data byla získána z povodňových plánů a na základě konzultací s vodoprávními úřady jednotlivých ORP a obcí. Dále byla provedena analýza záplavových území a aktivních zón významných vodních toků, která byla zaměřena na identifikaci ohrožených objektů. Výsledkem této analýzy bylo řádově pět set nových ohrožených objektů. Každý tento objekt vždy reprezentuje určitou skupinu obytných nebo průmyslových budov, která má shodné znaky (např. homogení zástavba deseti obytných budov na levém břehu atd.) Tyto výsledky byly dále konzultovány s jednotlivými správnimi celky a případně byla provedena i konkrétní šetření v terénu. Informace o ohrožených objektech zahrnují i počty ohrožených budov, posis typu budov (průmyslové objekty, bydlení, zemědělská výroba atd.), počty ohrožených osob, výše ohroženého majetku apod.

Na základě provedených analýz, zpracovaných studií odtokových poměrů atd., byla následně k těmto objektům navrhována protipovodňová opatření a zároveň vazby mezi ohroženými objekty a opatřními včetně zákresů jednotlivých protipovodňových opatření a doplnění i dokumentace o financování tzn. výše dotací z EU, výše dotací z kraje a částka, kterou bude správní celek samofinancovat.
 

Plány pro zvládání povodňových rizik

S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit je vhodné zajistit vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Plány pro zvládání povodňových rizik by měly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit řešení navržená přesně podle potřeb a priorit těchto oblastí, současně zajistit příslušnou koordinaci v rámci oblasti povodí a podporovat dosahování cílů v oblasti životního prostředí dle právních předpisů Společenství. Členské státy by se zejména měly vyhýbat opatřením, která výrazně zvyšují riziko povodní v jiných členských státech.

Plány na zvládání povodňových rizik by měly být zaměřeny na prevenci, ochranu a připravenost. S cílem zajistit řekám větší prostor by se měly ve shodných případech zabývat zachováním nebo obnovením záplavových území a opatřeními pro prevenci a omezení škod na lidském zdraví, životním prostředí, kulturním dědictví a ekonomické činnosti. Prvky plánů pro zvládání povodňových rizik je třeba pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, s přihlédnutím k pravděpodobným účinkům změny klimatu na výskyt povodní.

Plány pro zvládání povodňových rizik mají být koordinované na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky. Plány pro zvládání povodňových rizik zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní a oblasti s potenciálem zadržet povodně, např. přirozená záplavová území, environmentální cíle, územní plánování, využití území, ochrana přírody atd.

Soustřeďují se na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systému včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu vhodného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně. Členské státy zajistí, aby pro oblasti povodí nebo správní jednotky byl vypracován jediný plán pro zvládání povodňových rizik nebo soubor plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni oblasti povodí.

Členské státy zajistí, aby byly plány pro zvládání povodňových rizik dokončeny a zveřejněny do 22. prosince 2015.

Při plánování vhodných protipovodňových opatření v Královéhradeckém kraji byly vždy zváženy všechny okolnosti, které mohou mít vliv na navžení opatření v konkrétním území. Tj. především počet chráněných osob, výše chráněného majetku, vliv na životní prostředí v souvislosti s volbou typu opatření, náklady na pořízení a provoz a celá řada dalších faktorů a celá řada dalších faktorů, která působily na volbu navržení tohoto opatření.

Plány řízení povodňových rizik a mapy povodňových rizik, které jsou stanoveny ve směrnici, musí být dále rozpracovány. Klasifikace vysoce ohrožených povodí musí zahrnovat jak předpisy o prioritních opatřeních (dostatečně financovaných), tak i kritéria zaměřená na minimalizaci nákladů a zvýšení užitku pro obyvatelstvo. Výsledkem musí být udržitelný a integrovaný rozvoj potenciálních záplavových oblastí.

Při zpracování návrhů protipovodňových opatření do Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje byly určeny priority jednotlivým opatřením. Stanovení priorit bylo provedeno na základě multikriteriální analýzy, která vychází ze zásad určení vah jednotlivým kritériím, které jsou posuzovány a následně přiřazeny ke skupině posuzovaných protipovodňových opatření. Výsledkem této analýzy je seřazená skupina navržených opatření dle priorit požadavků na nezbytnost jejich výstavby. Takto jsou posuzovány pouze opatření, která spadají do úrovně zpracování 1, tzn. že mají v databázi vyplněné dostatečné množství údajů, které jsou nezbytné pro jejich úspěšné navržení pro realizaci. Jedná se především o data o financování, počtu ohrožených osob a majetku, je k dispozici dokumentace (studie odtokových poměrů, studie proveditelnosti, projektová dokumentace apod.), opatření je v souladu s územním plánem a ochranou přírody a krajiny, jsou dané vazby mezi ohroženými objekty a protipovodňovým opatřením atd.

Datum účinnosti směrnice bylo stanoveno jako fixní k 22. prosinci 2010. V rámci celkového kompromisu byl odsouhlasen termín pro revizi povodňových map na 22. prosinec 2019 a termín pro revizi povodňových plánů na 22. prosinec 2021.

Odsouhlasením termínů přechodných opatření je umožněno, aby členské státy využily analýzy povodňových rizik, stejně jako mapy a plány zpracované na národní úrovni před datem účinnosti směrnice v rámci implementace této směrnice.
 

Omezování rizika povodní

Ochrana před povodněmi se zaměřuje zejména na povodňovou prevenci, to jest na předcházení povodní a zamezení následků povodní při minimalizaci ohrožení životů obyvatelstva a škod na majetku. Je nutné klást důraz na preventivní opatření proti ničivým následkům povodní, zejména na opatření zaměřená na informování a účast veřejnosti. Jedná se o průřezovou problematiku, která vyžaduje navázání úzké meziresortní spolupráce a vysokou míru institucionální koordinace na všech úrovních veřejné správy.

Zlepšení ochrany před povodněmi bude realizováno:

▪zlepšením informačních nástrojů a funkce hlásné a předpovědní povodňové služby a zlepšením informovanosti obyvatelstva o povodňovém nebezpečí na všech úrovních státní správy a samosprávy,

▪zlepšováním informačních nástrojů o možných následcích  povodní  mapováním povodňových rizik,

▪realizací  opatření na vodních tocích a v krajině pro snížení odtoku vody z povodí a eliminaci povodňových průtoků prováděnými  způsobem  blízkým přírodě (např. poldry tj. suché nádrže nad 50 000 m3) s významným protipovodňovým efektem.

S realizací protipovodňových opatření v ploše povodí úzce souvisí i problematika výkupů povodní ohrožených pozemků a poskytnutí náhradních pozemků, schopnost orgánů veřejné správy, technických expertů aj. vést dialog s obyvatelstvem pro účely dosažení konsensuálních kompromisních řešení s cílem zajistit vyšší retenci vody v krajině s využitím přirozených rozlivů a úprav toků a zamezení výstavby v územích potenciálně ohrožených povodněmi.

Účinné provádění směrnice závisí na předběžném vyhodnocení situace ve všech povodích a pobřežních oblastech, které spočívá v důkladné analýze současné situace zejména

v oblastech ohrožených povodněmi z důvodu zásahů člověka a změn klimatu.

Vyhodnocení protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje přispívá jakožto preventivní opatření k předcházení a k minimilizaci nežádoucích účinků při povodňových situacích. Protože se jedná o "živý" dokument, je možné z ní čerpat vždy kvalitní a předvším aktuální údaje, které jsou významným podkladem nejen pro rozhodování Krajského úřadu, ale nalezne využití i při řešení konkrétních problémů na úrovni nižších správních celků.

Celý text "Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik". (česká verze).