Abychom mohli mít povědomost o prevenci před povodněmi a zajistit preventivní opatření, je bezpodmínečně nutné znát území, respektive rozsah rozlivu, který vzniká při různých povodňových situacích  povětšinou vztažených k N-letostem povodní.

Rozsah záplavového území může být již historicky známý, to znamená, že v území již proběhly povodňové situace různých N-letostí, tedy i stoletá povodeň, byly dobře zmapovány a zajištěny i kulminační hladiny. V případě, že chráněné území ještě nebylo takovýmito povodněmi zasaženo, je nutno stanovit záplavovou čáru výpočtem s použitím vhodného matematického modelu, který pracuje nad digitálním modelem reliéfu či lépe terénu, vstupními údaji o N–letých vodách jsou pak autorizované od ČHMÚ.

Při známosti rozlivu, hloubkách vody, tedy kót hladin, je nutné mít zpracovaný povodňový plán na všech potřebných úrovních, tedy nejen na území města či obce, ale pokračovat i níže na další objekty, to je povodňové plány firem, objektů na toku až po povodňové plány nemovitostí. Obsah povodňových plánů je dán nejen příslušnou TNV, ale měly by se v nich především objevit i postupy, činnosti a materiály určené pro preventivní opatření.

Máme-li výše uvedené body, plány a postupy zhotoveny, může být účelně provozováno další preventivní opatření jako hlásná a předpovědní služba. Cílem předpovědní a hlásné služby je včas informovat příslušné povodňové komise, která v rámci své hlásné služby pak informuje další subjekty v lokalitě, přičemž povodňová komise zároveň zahajuje příslušné činnosti a práce vyplývající z předem dohodnutých postupů v rámci zpracovaného a schváleného povodňového plánu pro dané stupně povodňové aktivity.

Pro předpovědní službu se určují výše na toku hlásné profily, na základě kterých je možné stanovit postupové vlny a kulminaci v ohroženém území. Na výše ležících povodích, či v takových územích, kde povodňové stavy jsou závislé na přívalových srážkách či tání sněhové pokrývky je možné provádět odhad odtoku na základě sestavení srážkoodtokových modelů v daném území. V současné době je možné odhadovat odtoky z povodí nejen na základě skutečně spadlé srážky zjištěné v srážkoměrné stanici, ale i na základě prognózy spadlé srážky z radarového odrazu oblačnosti.