Charakter území Královéhradeckého kraje > Charakteristika vodních toků a jejich povodí

Tok Orlice rozdělíme na tři samostatné části Divokou Orlici, Tichou Orlici a Orlici. Divoká a Tichá Orlice nepramení v Královohradeckém kraji a jako dolní tok ve svých široce vyvinutých údolnicích s řadou meandrů a množstvím inundačních ploch se spojují nad obcí Albrechtice nad Orlicí odkud vychází samotný tok Orlice, jež prochází opět široce vyvinutou údolnicí rovněž s velkými plochami inundace až do předměstí Hradce Králové, kde tyto rozlivy jsou historicky omezeny až po samotný soutok s Labem. Z hlediska zeměpisného všechny tři řeky lze začlenit do Orlické tabule. Historická zástavba není ani na jednom toku na popisovaných jejích úsecích situována přímo do hlavní inundace všech tří řek, ale zástavby vznikaly až při okraji údolí, i když ne nad N-letými vodami. V úsecích všech tří řek se nacházejí staré meandry místy vzniklé úpravou toků, ve většině případů pak přirozeného původu v důsledku samovolného utváření toků.

Dominantním pravostranným přítokem pro Divou Orlici je tok Zdobnice s plochou povodí 124,5 km2, dále pravostranný přítok Bělá s plochou 214,8 km2 a hlavní levostranný přítok potok Brodec 53,3 km2. Tichá Orlice na území Královéhradeckého kraje nemá tak dominantní přítoky jako Divoká Orlice. Z těch větších snad lze jmenovat potok Čermná o ploše povodí 23,5 km2. Do samotné Orlice pak zaúsťuje především Dědina o ploše povodí 333,2 km2 jako pravostranný přítok, a levostranný přítok pak Bělečský potok o ploše 51,5 km2.

Všechny tři úseky řek náleží v Královéhradeckém kraji, jak bylo výše uvedeno, do Orlické tabule, takže všechny jejich přítoky jsou rovinaté s plochými povodími při bohatém rozvětvení především vějířovitého tvaru.

Srážkoodtokové vztahy v tomto povodí je možné číselně charakterizovat následujícími údaji :

clip0062