Lokální výstražný systém

Mezi jedno z opatření ochrany před povodněmi se řadi budování lokálních vystražnych systemů a prvků varování a informování obyvatelstva.

Zakladní funkce lokalního vystražného systému (LVS) a navazujícího systému varování a vyrozumění jsou popsány v nasledujícím schématu.

Sražkoměry lokalního vystražného systému jako první informují o hrozícím nebezpečí odesláním alarmových zpráv o překročení limitních hodnot srážek. Největším nebezpečím jsou plošně omezené, ale velmi intenzivní srážky zejména v letním období. Tyto srážky nelze většinou lokalizovat ani spolehlivě předpovídat.

Vodoměrné stanice lokálního výstražného systému zaznamenávají vzestup hladiny na toku způsobený srážkovou činností. Při překročení zvolených stupňů povodňové aktivity (SPA) aktivují odeslání alarmových zpráv zadaným příjemcům. Obvykle to bývá starosta obce, další členové povodňového orgánu a případně vlastníci nejvíce ohrožených nemovitostí.

Starosta obce (případně člen povodňového orgánu) nejprve obdržel alarmovou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky a dále alarmové zprávy o vzestupu hladiny na vodoměrné stanici LVS. Provádi okamžité vyhodnocení situace, podle dosažení limitních hodnot vyhlašuje stupně povodňové aktivity, aktivuje prvky varování a vyrozumění obyvatelstva a vykonává další činnosti v souladu s povodňovým plánem.

Pro varování obyvatelstva slouží sirény všech typů, místní informační systémy (MIS) a případně jiné technické prostředky dle povodňového plánu. Po varovném signálu vždy následuje tzv. tísňová informace. V případě nebezpeíi z prodlení mohou varování obyvatelstva na ohroženém území provést přímo OPIS HZS kraje. Zpravidla se jedná o dálkové zapnutí koncových varovných prvků jednotného systému varování a vyrozumění (JSSV).

Povodňové orgány jsou o průběhu a vývoji povodně informovány pomoci webových prezentaci ČHMU nebo podniků Povodí, dalším zdrojem informací jsou výstražné zprávy a informace ČHMU a podniků Povodí. Tyto plošně obsáhlejší informace jsou zpřesňovány výstupy měřených dat z měrných bodů lokálního výstražného systému. Také zde se využívá internetových technologií pro zpřístupnění dat povodňovým orgánům a široké veřejnosti.

Při rozvoji povodně poskytuje HZS pomoc obyvatelstvu při ochraně života a  zdraví a materiálních hodnot a řídi další složky Integrovaného záchranného systému. Pro organizaci záchranných prací jsou opět důležitým zdrojem informací detailní měřená data z vodoměrných a srážkoměrných stanic lokálního výstražného systému.

Lokální výstražné systémy jsou v České republice spolehlivě provozovany na některých lokalitách již více jak deset let. Podporu v instalaci lokálních výstražných systémů můžeme najít mimo jiné v usnesení vlády č. 382 ze dne 19. dubna 2000 „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“.

Správně navrženy LVS vychází z požadavků místních povodňových orgánů, zohledňuje pozice stávajicích měrných bodů jiných provozovatelů (nejčastěji ČHMU a podniků Povodí) a dodržuje standardy pro automatizovaný monitoring stavů hladin a srážek. Velmi důležitou podmínkou budoucího bezproblémového provozu LVS je dlouhodobá spolehlivost měřicích systémů a přiměřené provozní náklady. Takto navržený systém bude v zájmovém území významným zdrojem informací pro řízení opatření na ochranu před povodněmi.

[Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi]

 

Prvky lokálního výstražného a varovného systému v Královéhradeckém kraji (k 30.11.2013):

Hlásné profily kategorie "C" - počet 69

Srážkoměrné stanice "C" - počet 14

Aktuální stav prvků lokálního výstražného systému:

Hlásné profily
Srážkoměrné stanice

 

Soubor: Lokalni_vystrazny_system.htm

---

 | nahoru |

stránka aktualizována: 27.1.2014, publikována: 14.3.2014