Charakter území Královéhradeckého kraje > Charakteristika vodních toků a jejich povodí

Tok Labe pramení v Krkonoších a prochází svým údolím přes Krkonošské podhůří, kde v Jaroměři vtéká do Východolabské tabule. Pro účely tohoto popisu můžeme rozdělit horní úsek Labe, střední a dolní městem Vrchlabí a Jaroměř. Horní úsek Labe je čistě specificky horské území se strmými svahy, úzkým údolím s podélným spádem, které je v určitých úsecích souvisle zastavěno, kdy tato souvislá zástavba vrcholí městem Vrchlabí. Přítoky po tuto oblast jsou časté avšak drobné s úzkými povodími obdélníkového charakteru. Na horním úseku pod Špindlerovým Mlýnem se nachází nádrž Labská. Mezi Vrchlabím a Jaroměří pak Labe protéká již ne přísně sevřeným údolím, takže se zde historicky postavila železniční trať, vytvořila komunikace a spolu s těmito dopravními prvky došlo až pod Hostinné k téměř souvislé zástavbě. Úsek Labe pod Hostinným až nad Dvůr Králové pak pro svoje úzké údolí již zastavěn nebyl. Na tomto úseku se vyskytuje dominantní nádrž Les Království. Zástavba městského charakteru na toku Labe je v samotném městě Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř. Mezi těmito městy se pak nalézají zástavby drobnějšího charakteru a poměrně širší údolí s inundací, které se prudce zužuje v oblasti Kuksu. Od Jaroměře dále po proudu je na toku Labe široká plochá údolnice protkaná řadou zavlažovacích a odvodňovacích kanálů po krajích zastavěná obcemi. Obdobně je tomu i pod městem Hradec Králové až na hranici s Pardubickým krajem, přičemž úsek Labe přes krajské město je historicky regulován a protipovodňová ochrana tu je zajištěna nábřežními zdmi a ochrannými hrázkami.

Námi popisovaný střední úsek Labe se již vyznačuje velkými a vodnými přítoky, jež jsou všeobecně známy a které jsou v rámci této studie již popisovány. Můžeme-li vyčíslit postupně levostranné přítoky, pak lze začít přítokem Čisté s plochou 77,8 km2, Pilníkovským potokem 105,7 km2, Hartským potokem 21,7 km2, řekou Úpou 512 km2, Metují 607,6 km2 , Piletickým potokem 46,6 km2 a Orlicí 2036,2 km2. Pravostrannými přítoky většího charakteru budou Kalenský potok 64,6 km2, Borecký potok 18,6 km2, Trotina 116,3 km2 a Plačický potok 23,9 km2. Výše uvedené dominantní přítoky mají svá vlastní povodí, která, jak bylo výše uvedeno, patří do Východolabské tabule a jsou plochá, vějířová a vodná.

Srážkoodtokové vztahy v tomto povodí je možné číselně charakterizovat následujícími údaji :

clip0050