Teplé počasí trvalo jen krátce. V noci ze 4. na 5. února 2005 přišel mráz, při kterém dosáhla teplota vzduchu až –17 oC. I v dalších dnech bylo jasno a noční mrazy dosahovaly až –15 případně i –20 oC. Během dne se teplota vzduchu vlivem slunečního záření rychle zvyšovala a odpoledne dosahovala až téměř k nule.
Tuhý noční mráz ze 4. na 5. února přivodil zamrznutí doudlebské zdrže. Průtok vody byl kolem 6 m3/s. Druhý den nastal i hustý chod ledové kaše. Ta se ve zdrži zadržovala a konec ledové nápěchu postoupil až do blízkosti dolní lávky v obci Záměl. Obecní úřad vyžadoval vyhrazení stavidla na jezu Doudleby. Ač byla neděle, podařilo se pracovníkům Povodí Labe stavidlo v 15:00 h vyhradit.
Po vyhrazení hladina postupně klesala a v konci nápěchu se uvolňovala proudnice. V pondělí ráno, tj. ráno 7. února byla volná proudnice až do míst bývalého jezu Perla. Hladina ve zdrži klesla tak, že nebyl možný odběr vody pro MVE. Stav na lati byl 42 cm, což odpovídá průtoku 2,8 m3/s.
Provozovatel elektrárny si stěžoval a požadoval zvýšení hladiny o 40 cm. Požadavek posuzovali zástupci MěÚ Rychnov n. K., MěÚ Kostelec n. O, Povodí Labe a obce na jednání na Obecním úřadě Záměl. Účastníci jednání dospěli k názoru, že je nutné respektovat dohodnuté zásady manipulace na jezu a zvýšit hladinu o 40 cm.
Dohodnutou manipulaci realizovali pracovníci Povodí Labe ještě týž den, a to ve 14:30 h. Do drážek propusti vložili stavidlo výšky 40 cm.
Zvýšením hladiny začal nápěch znovu růst. Jeho konec postoupil až před oblouk pod dolní lávkou (ř. km 21.250, tj. 1,2 km nad jezem). Poloha konce nápěchu byla zjištěna při dokumentaci ledové situace 8. února 2005.
Ledovou situaci na jezu 8. února dokumentuje obr. 3.21. Ve zdrži bylo uloženo velké množství kaše. V nápěchu již byly vytvořeny proudové dutiny a bylo dosaženo ustáleného stavu. Přitékající ledová kaše procházela nápěchem a nápěch již nerostl.
Obr. 3.21. Jezová zdrž Doudleby – stav 8. února 2005
Pozornost si zasluhuje mimořádné kolísání průtoku. Na obr. 3.22 jsou průtoky ve třech stanicích. Stanice Nekoř je asi 800 m pod dolní nádrží VD Pastviny a stavy vody a průtoky tam nejsou ovlivněny ledem. Stanice Litice je o 20,7 km níže po toku, a to v místech velkého sklonu, kde je balvanité dno. V profilu stanice, ale i nad a pod ním, se za běžných průtoků (asi do 15 m3/s) vždy tvoří dnový led a měřený stav vody je větší než ve skutečnosti. Proto jsou také udávané průtoky nadhodnocené.
I když jsou průtoky ve stanici Litice uváděné na obr. 3.22 zatíženy od 5. února 2005 chybou vlivem dnového ledu, vyjadřují spolehlivě denní chod průtoku. Průtok se během dne výrazně měnil. Nejvýraznější změny jsou 6. února 2005. V tento den je maximální průtok ovlivněn i krátkodobě zvýšeným odtokem z VD Pastviny. Pro denní chod průtoku platí, že po poledni začíná jeho výrazné zvyšování, které vrcholí kolem 15:30 h a pak klesá. Zpočátku rychle a později již pomalu. Pokles končí kolem 6:00 h ráno druhého dne. Kolísání průtoku způsobuje růst ledových prahů za tuhého mrazu a jejich protržení za mírného mrazu a intenzivního slunečního záření. Rostoucí ledový práh je jako zvedající se jez. Vzdouvá před sebou vodu a tím ji zadržuje. Protržení prahu je spojeno s vypouštěním zadržené vody a růstem průtoku.
Stanice Kostelec n. O. je 18 km pod stanicí Litice. I tato stanice je ovlivňována ledem. Profil je sice vydlážděn kamennou dlažbou, na které se nechytá led, ale za koncem dlažby je kamenný zához, který čeří vodu a zachytává se na něm led a obrůstá dnovým ledem a náledí.
Stanice Nekoř
|
Stanice Litice |
Stanice Kostelec n. O. |
Obr 3.22. Průtoky vody ve stanicích Nekoř, Litice a Kostelec
Kolísání průtoku ve stanici Kostelec n. O. dokumentuje obr. 3.22. Překvapivý je nárůst průtoku z 5. na 6. února. V té době bylo kolísání průtoku ve stanici Litice ještě malé a nárůst průtoku nejpravděpodobněji souvisí se vzdouváním vody ve stanici vlivem růstu ledu na záhozu. Nárůst průtoku o 5 m3/s vyžaduje zvýšení hladiny o 15 cm a takový nárůst ledu za jasné oblohy a mrazu –14 oC je za dobu 10 h zcela reálný.
Při dokumentaci ledové situace se pozornost soustřeďovala především na místa, v kterých byly v předchozích zimách problémy. Problematickými místy byly brody před a pod dolní lávkou, na kterých narůstaly ledové prahy. Při stavební úpravě koryta řeky v roce 2004 byla ve dně vytvořena kyneta a v místě brodů se výrazně zvýšila hloubka. Průtok byl soustředěn do kynety a v místě bývalého brodu se netvořil dnový led.
Soubor: Poeasi_a_ledova_situace_na_poe.htm
stránka aktualizována: 23.4.2012, publikována: 25.5.2012