Nebezpečné ledové situace na Divoké Orlici v zimách 2002/03 - 2004/05 |
  
|
Nebezpečné ledové situace na Divoké Orlici v zimách 2002/03 - 2004/05 |
|
Výskyt nebezpečných ledových situací na Divoké Orlici se prakticky omezoval na obec Záměl. Potíže s ledem tam byly od doby co se postavil jez Doudleby. V minulosti bylo velmi málo poznatků o ledových procesech a tak nebylo ani známo, že většinu problémů s ledem v obci přináší jezová zdrž Doudleby. V průběhu 80-let a začátkem 90-let minulého století úroveň poznání ledových procesů značně pokročila a odhalila se hlavní příčina problému a sice jezová zdrž Doudleby. A na ni se soustředila protipovodňová opatření.
Jez v Doudlebech je pevný, ale asi v roce 1993 v něm byla vybourána propust šířky 6,0 m a hloubky 0,8 m, která je hrazena ocelovým stavidlem. Účelem propusti je umožnit za malých průtoků propouštět zdrží ledovou kaši. Vyhrazením stavidla se v jezové zdrži sníží hladina a zvětší rychlost vody. Vytvořený proud strhává usazenou ledovou kaši ve zdrži a odnáší ji pod jez, kde je již velká rychlost vody a kaše odplouvá dále po toku.
V roce 1990 byla u jezu postavena MVE a její provozovatel měl zájem na co nejvyšší hladinu v jezové zdrži, a tak se v zimě stavidlo nevyhrazovalo. Potíže s ledem v obci Záměl přetrvávaly, ač se obec snažila problémy s ledem vyřešit rozrušováním ledu vojenským transportérem, který obec zakoupila. Rozrušování ledu v toku transportérem nepřineslo očekávané výsledky a bylo zjevné, že je potřebné situaci řešit komplexně a fundovaně.
Povodí Labe zajistilo vypracování studie „Ledový režim Divoké Orlice“ [3] a následně také dokumentaci a vyhodnocení ledových situací na Divoké Orlici po dobu 3 zim [5, 6 a 7]. Z výsledků těchto studií čerpají následující kapitoly.
Hlavním ledovým jevem, který způsobuje v obci Záměl nebezpečné ledové situace je ledový nápěch. Tento ledový jev představuje obtížně pozorovatelné a složité hromadění ledové nebo sněhové kaše v korytě toku. Tento pojem není většinou dobře znám ani vodohospodářům a tak uvádíme jeho krátký popis.
Ledový nápěch je definován jako nahromadění ledové nebo sněhové kaše v korytě vodního toku, které významně zmenšuje průtočný profil a způsobuje vzdutí vody. Tvoří se za mrazu na tocích, v kterých se vyskytuje chod ledové a sněhové kaše. Nápěch se tvoří v místech, kde je zabráněno průchodu ledové kaše tokem, čili především tam, kde je na hladině překážka.
Ledový nápěch roste s přítokem kaše. Kaše se zastavuje před překážkou, hromadí se na hladině a postupuje směrem proti vodě. Když okraj nahromaděné kaše dostoupí do míst, kde je větší rychlost vody, nastává strhávání ledové kaše z hladiny pod nahromaděnou kaši. Kaše se pod překážkou usazuje a ucpává průtočný profil. Jak se zvětšuje rozsah ucpání koryta kaší nastává vzdouvání vody, a to se zvětšuje v závislosti na míře ucpání koryta. Zvýšené vzdutí způsobuje zvětšení hloubky před okrajem nápěchu, kde proud strhává kaši do nápěchu. Zvětšením hloubky se sníží rychlost vody a strhávání kaše na čas ustane. Kaše se hromadí na hladině a postupuje proti vodě, a to až do míst, kde nastane strávání kaše z hladiny. Tento proces se stále opakuje a nápěch postupně zvětšuje svoji tloušťku i délku, a tím se zároveň zvětšuje vzdutí vody.
Nápěch neroste jen popisovaným prostým usazováním ledové kaše ale dochází i k radikálnímu stlačování a kupení. Na led usazený na hladině působí proudící voda a po určité délce vrstva tohoto ledu nedokáže vzdorovat síle proudící vody a nastane její sesuv. Sesouvající se vrstva ledu ucpává rasantně průtočný profil, nastává výrazné vzdutí vody a voda si proráží v natlačené kaši dutinu. Vzniká stav, kdy v podstatné části příčného profilu koryta zasahuje ledová kaše až na dno a voda protéká jen úzkou proudovou dutinou v ledu.
Uvedeným sesouváním či „štosováním“, jak se tento proces často v literatuře označuje, vzniká velké vzdutí. Ledový nápěch je spolu s ledovou zácpou nejnebezpečnější ledový jev. Ledový nápěch způsobuje povodeň v době mrazů.
Pro vznik velkého, škodlivého nápěchu je potřebný velký přítok ledové nebo sněhové kaše a velký průtok vody. Obr. 2.1 prozrazuje, že ledová kaše se může, s ohledem na teplotní dosah nádrže Pastviny, začít tvořit někde kolem ř. km 40. Jez Doudleby je v ř. km 20 a v úseku toku mezi ř. km 40 a 20 není žádná velká jezová zdrž, která by mohla tvořící se ledovou kaši zadržovat. Na úseku toku dlouhém kolem 20 km se může v širokém korytě vytvořit velké množství ledové kaše. Podrobnosti o vzniku a vývoji ledových nápěchu a o prognózování jejich růstu lze nalézt v pracích [1 a 4]
Kapitola 1.1 udává, že v tocích s balvanitým a kamenitým dnem se tvoří téměř výhradně vnitrovodní led a povrchový led se tvoří jen v jezových zdržích, kde je velká hloubka a malá rychlost vody. A také uvádí, že v tocích s drsným kamenitým dnem a malou hloubkou vody ulpí na dně téměř veškerý vnitrovodní led. Z toho lze odvodit, že za malých průtoků se v Divoké Orlici tvoří především dnový led a za větších převážně ledová kaše. Tvorbou dnového ledu a ledové kaše v korytě Divoké Orlice se zabývají studie [3, 5, 6, a 7]. Uvedené studie se také zabývají zamrzáním zdrže Doudleby, tvořením ledového nápěchu, transportem ledové kaše, odchodem ledu za mrazu a při oblevě a dalšími ledovými situacemi.
V zimě 2002/03 se začalo s dokumentováním a vyhodnocováním ledových situací na Divoké Orlici a pokračovalo se až do zimy 2004/05, viz [4,5,6]. Součástí vyhodnocení ledových situací byl vždy návrh na opatření. Následující kapitoly přinášejí výsledky dokumentace a vyhodnocení jednotlivých zim.
Soubor: Nebezpecne_ledove_situace_na_D0.htm
stránka aktualizována: 5.12.2010, publikována: 25.5.2012