Jednoznačná orientace programů na preventivní opatření v ochraně před povodněmi odráží skutečnost, že na území České republiky je průběh povodní velmi rychlý, většinou následuje bezprostředně po extrémních srážkách nebo po výrazných klimatických změnách v jarním období. Příčinou jsou, kromě jiného, morfologie území (převážně pahorkatina, více než 70 % území v nadmořské výšce 200-600 m n.m.) a skutečnost, že zde leží především nejvýše položené úseky vodních toků. Proto je mezi atmosférickou srážkou a vznikem povodně vesměs krátký časový interval, který vyžaduje nejvyšší dosažitelný stupeň připravenosti na povodňové situace. Zároveň prakticky veškerá voda odtéká z našeho území, a proto je nezbytné ochranu před povodněmi řešit i v příslušných mezinárodních vazbách. Navrhuje se,a by realizace systémových opatření pro ochranu před povodněmi byla řízena prostřednictvím programů, jejichž návrh vychází ze Strategie. Programy na preventivní opatření jsou specifikovány v „Záměrech tvorby programů prevence před povodněmi“, které vzala vláda dne 13. září 2000 na vědomí v bodě I. usnesením vlády č. 897.

Soubor navrhovaných programů vychází z moderního pojetí ochrany před povodněmi, soustřeďuje se na prevenci a využívá simulačních modelových prostředků. Programy poskytují záruku realizace systémových opatření, která jsou na základě zkušeností považována za nejdůležitější a nejefektivnější s ohledem na charakter povodní na území České republiky.

 
Podle gesce jsou rozděleny jednotlivé programy takto:

Program prevence před povodněmi

Tento program obsahuje šest samostatných podprogramů, jejichž cílem je zabezpečení realizace hlavních opatření na ochranu před povodněmi:

▪Podprogram výstavby a obnovy poldrů, nádrží a hrází

▪Podprogram zvyšování kapacity koryt vodních toků

▪Podprogram stanovování záplavových území

▪Podprogram studie odtokových poměrů

▪Podprogram studie odtokových poměrů

▪Podprogram vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi

▪Podprogram změn funkce území a způsobu využití pozemků v aktivních zónách záplavových území

Protierozní ochrany zemědělské půdy

Cílem tohoto programu je omezení vodní eroze v oblastech nejohroženějších přívalovými dešti, využitím konkrétních opatření a zároveň dodržování Zásad správné zemědělské praxe dle legislativy EU (Směrnice 91/676/EEC a nařízení 157/99/EC).

Program prevence v územích ohrožených povodněmi, sesuvy a dalšími klimatickými vlivy

Tento program je složen ze tří podprogramů, které představují komplex opatření, jež přispívají ke zlepšení systému varování před povodněmi a sníží tak v budoucnu pravděpodobnost výskytu škod způsobených povodněmi:

▪Podprogram výstavby a obnovy hlásných systémů

▪Podprogram pořízení dokumentace záplavových území

▪Podprogram pořízení dokumentace a realizace opatření pro řešení nestabilit svahů v ČR

Cílem podprogramu výstavby a obnovy hlásných systémů je zajištění včasného varování před povodňovým nebezpečím, jaké bylo např. povodeň v červenci 1998 na Rychnovsku. Jedná se o zkvalitnění předpovědních a hlásných systémů provozovaných ČHMÚ a realizace doplňkových hlásných povodňových systémů. Zavádění varovných systémů bude v místech, kde je potřeba zajistit včasné lokální varování, především lokality horských a podhorských území. V rámci Královéhradeckého kraje se jedná o následující ORP, kde by tyto systémy mohly být rozšířeny: Rychnov nad Kněžnou, Vrchlabí, Broumov, Trutnov, Dobruška, Náchod.

Program k zajištění dopravních objektů a komunikačních vazeb

Tento program zahrnuje čtyři podprogramy, které zlepší ochranu komunikací a souvisejících objektů před poškozením povodněmi a zároveň umožní nezbytné dopravní spojení i za povodní:

▪Podprogram nezbytných staveních úprav mostů a dopravních objektů

▪Podprogram zajištění telekomunikační podpory řešení krizových situací

▪Podprogram doplnění pohotovostních rezerv v dopravě

▪Podprogram podpory preventivní protipovodňové ochrany veřejných přístavů ČR a protipovodňové ochrany plavidel v těchto přístavech

Předmětem podprogramu nezbytných stavebních úprav mostů a dopravních objektů je mapování a monitorování stavu silniční a železniční sítě s ohledem na povodňové průtoky, posuzování stability a zachování těchto objektů a jejich vlivu na průběh povodňové situace. Výsledkem jsou návrhy stavebních úprav, stanovení priorit a realizace těchto nezbytných úprav.