Historické povodně  Povodně 2013

Zhodnocení funkce PPO

Během první povodňové vlny byla významným způsobem zasažena řada staveb PPO. Míra zasažení vybraných staveb PPO a popis jejich funkce je uveden v následující tabulce. Další stavby PPO byly zasaženy pouze částečně a vzhledem k jejich počtu je zde neuvádíme. Vliv funkce PPO v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik na ochranu před povodněmi bude předmětem dalšího vyhodnocení. Název PPO Návrhový průtok Odhad max. průtoku Záznam o funkci PPO

Důsledky povodně a vzniklé škody

První červnová povodeň (1. vlna) z 1.6. - 13.6. 2013 zasáhla ve velkém rozsahu nejen území v působnosti Povodí Labe, státní podnik, ale i ostatní části Čech, zejména povodí Vltavy, Berounky a Ohře. Škody na veřejném i soukromém majetku jsou srovnatelné s následky povodní v roce 2002, 2006 a 2010. O závažnosti situace vypovídá vyhlášení nouzového stavu vládou ČR dne 2.6. prakticky pro všechny kraje v Čechách kromě Pardubického kraje. Obecně lze konstatovat, že byly narušeny státní, krajské, obecní i privátní majetky – bydlení, pozemní komunikace, mosty, inženýrské sítě, ČOV, přirozená funkce vodních toků, technická infrastruktura, zemědělská produkce a lesní hospodářství, hospodářská a výrobní zařízení. Postiženou oblast na území působnosti Povodí Labe, státní podnik lze charakterizovat jako pás protínající území v jihovýchodním směru: povodí horního Labe nad soutokem s Orlicí, kde byly zaznamenány devastující průtoky zejména na pravostranných přítocích Labe (Čistá) a na vlastním toku Labe, kde nad přehradou Les Království dosáhl kulminační průtok vodnosti Q100, dále bylo postiženo povodí Javorky (Q20), povodí Bystřice(Q100), povodí Cidliny pod soutokem s Javorkou (Q20), povodí Mrliny(Q50-100), povodí Vrchlice(Q50), povodí Výrovky (Q100) a povodí ostatních levostranných přítoku Labe.

Na ostatních povodích byla situace méně dramatická: v středním Labi pod soutokem s Orlicí, v Metuji, v Úpě, v Jizeře, v Lužické Nise, ve Smědé nepřesáhly kulminační průtoky vodnost Q5. První červencovou povodní zůstalo zcela nedotčeno povodí Orlice, Loučné a Chrudimky. Situaci na dolním Labi, které kulminovalo na úrovni vodnosti Q50-100, zásadně ovlivnil povodňový průtok ve Vltavě (Q20-50). Škody z první červnové povodně byly způsobeny srážkovou činností během 1.6 - 2.6., méně významné škody byly zaznamenány po lokálních povodních, které se vyskytly vlivem přívalových srážek mezi 9.6 -11.6. 2013.

Odhad povodňových škod způsobených v 1. povodňové vlně vycházející z těchto protokolů je následující:

Lesy České republiky, státní podnik

Povodňové škody ve správě podniku Lesy ČR, státní podnik. byly v 1. vlně registrovány v Královéhradeckém kraji v ORP, Vrchlabí, Trutnov, Jičín a Nová Paka a v Libereckém kraji v ORP Liberec a Frýdlant, extrémně byly postiženy pravostranné přítoky Čisté, Kalenského potoka (Olešnice), Pilníkovského potoka (Čermná), dále přítoky Javorky (Zlatnice) a Úlibického potoka (Studénka). V Libereckém kraji došlo k relativně menším škodám. Nejčastěji zjištěné závady byly ucpaná koryta zejména v místech nekapacitních propustků a mostů, břehové nátrže, poškození opevnění a odpadů od bezpečnostních přelivů nádrží.

Obce s rozšířenou působností

Oslovili jsme všechny ORP na správním území Povodí Labe, státní podnik s žádostí o zaslání správ o průběhu povodně na jimi spravovaném území. Na správním území Povodí

Labe, státní podnik byly povodní v 1. vlně nejzávažněji postiženy ORP v Královéhradeckém, Středočeském a Ústeckém kraji, méně byly postiženy ORP v Libereckém kraji, ORP v Pardubické kraji a Vysočina až na vyjímku postiženy nebyly. Obsah zpráv z jednotlivých ORP je velmi nesourodý a informačně nevyvážený, chybí jednotná osnova pro vypracování zpráv. Škody byly vyčísleny jen u některých závažně postižených ORP, a to mnohdy jen neúplně, z tohoto důvodu nejsou škody na jednotlivých ORP uvedeny. Na základě zákona č.12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a prováděcí vyhlášky ministerstva financí ČR č. 186/2002 Sb. zpracovaly jednotlivé KÚ ve spolupráci s obcemi a dalšími zasaženými institucemi přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou.

Celková odhadnutá částka:

Celkové zhodnocení a návrh opatření

Povodňová situace v červnu 2013 dosáhla významnějších N-letostí během první vlny v povodí horního a dolního Labe a dále na Bystřici, Mrlině, Výrovce a Vrchlici (Q100, Q 50-100). Průtoky s vodností Q10-20 se vyskytovaly na horním Labi a v povodí Cidliny. Na zbytku správního území Povodí Labe průtoky dosahovaly nejvyšších vodností Q1-Q5. Při druhé povodňové vlně byly dosaženy nejvyšší vodnosti dosaženy na Novohradce (Q20-50) a na horním Labi a na Doubravě (Q5-10). Na zbytku správního území Povodí Labe průtoky dosahovaly nejvyšších vodností opět Q1-Q5. V průběhu povodně bylo zajištěno v rámci předpovědní a hlásné služby předávání výstrah, upozornění a informačních zpráv předpovědních pracovišť ČHMÚ a informačních zpráv VHD Povodí Labe, státní podnik všem povodňovým orgánům a účastníkům ochrany před povodněmi. Vzájemné předávání informací a spolupráce s povodňovými orgány ORP a krajskými úřady lze hodnotit pozitivně, osvědčila se hlavně informovanost prostřednictvím internetových stránek a informačních zpráv z VHD Povodí Labe, státní podnik. Během povodně zasedaly PK většiny zasažených ORP, dále PK Královéhradeckého, Středočeského, Libereckého, Ústeckého kraje a PK kraje Vysočina. Rozhodnutím vlády České republiky ze dne 2.6. 2013 byl vyhlášen nouzový stav pro území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného rozsahu ohrožení majetku v důsledku rozsáhlé živelní pohromy. Tento nouzový stav trval do 28. června 2013. Červnová povodeň způsobila významné povodňové škody převyšující na území ve správě Povodí Labe, státní podnik částku 10 mld. Kč. Zpracování podkladů získaných od ORP a dalších správců vodních toků pro povodňovou zprávu však neumožnilo sestavit souhrnnou informaci pro řadu témat (počet evakuovaných, počet zasažených objektů, prováděná opatření, souhrn povodňových škod). Zaslané podklady byly velmi nesourodé a pohybovaly se od zodpovědně zpracovaných zpráv o rozsahu desítek stran po jednostránková shrnutí za ORP, na jehož území byly dosaženy III. SPA a průtoky o vodnosti Q50 – 100. V mnohých případech se opakuje situace z předchozích povodní, a proto jsou některá opatření v této zprávě opět uvedena:

 důsledně provádět povodňové prohlídky se zaměřením zejména na stav inundací s možnosti zhoršení odtokových poměrů (spláví, překážky, odplavitelný materiál, apod.) a dbát na neprodlené odstranění zjištěných nedostatků,

 podporovat změny hospodaření v záplavových územích a v blízkosti toků obecně tak, aby byl omezen splach materiálu do vodních toků,

 ve spolupráci s ČHMÚ dokončit realizaci automatizace hlásných profilů kategorie A a B, stanovit velikost povodí toků, na nichž bude ještě nasazen monitorovací systém Povodí Labe, státní podnik. Na povodích s menší plochou povodí pak doporučit řešení monitoringu v rámci lokálních varovných systémů,

 ze strany povodňových orgánů prověřit plnění povinnosti obcí i vlastníků potencionálně ohrožených objektů zpracovat povodňový plán, případně uložit aktualizaci stávajících povodňových plánů,

 klást vysoký důraz na osvětu veřejnosti, organizovat a účastnit se školení a cvičení povodňových orgánů a všech účastníků ochrany před povodněmi, přitom zdůrazňovat nezbytnost předávání informací z profilů hlásné a předpovědní povodňové služby, nutnost zpracování a průběžné aktualizace povodňových plánů a jejich doplňování na základě získaných zkušeností, případně doplnění profilů kategorie „C“,

 urychleně pokračovat ve stanovování a žádat příslušné vodoprávní úřady o vyhlašování záplavových území a důsledně dbát o dodržování závazných pravidel pro stavby v těchto územích,

 prověřit možnost změny v rozesílání zpráv tak, aby nedocházelo k mnohonásobnému doručování zpráv (revize „Odborných pokynů pro hlásnou a povodňovou službu“),

 zvážit aktualizaci výstražných zpráv v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS) v souvislosti se zkušenostmi z provozu tohoto systému, zvážit množství a rozsah vydávaných zpráv tak, aby jim jejich příjemci věnovali náležitou pozornost,

 vzhledem k nesourodosti podkladů, tj. získaných zpráv o povodni od ORP a dalších správců vodních toků zvážit zavedení strukturovaného dotazníku s uvedením požadovaných informací včetně jejich rozsahu,

 trvale zajistit dostupnost náhradního zdroje elektrické energie na vodních dílech,

 u VD Les Království provést vzhledem k opakovanému výskytu povodňových průtoků a rychlému plnění nádrží při vypouštění neškodného odtoku revizi manipulačních řádů s cílem prověřit možnost zvýšení hodnoty neškodného odtoku pod vodním dílem,

 na poldrech v povodí Tiché Orlice realizovat monitoring minimálně kót dosažených hladin.

Autor: Povodí Labe s.p. - celá zpráva o povodni 2013 je ke stažení ve formátu PDF.

 

Soubor: Povodne_2013.htm

---

Historické povodně > Povodně 2013

 | nahoru |

stránka aktualizována: 12.12.2013, publikována: 14.3.2014