V jaké vzdálenosti od výtoku z nádrže se začne objevovat led závisí na vypouštěném množství vody, na její teplotě a na tuhosti mrazivého počasí. Teplota vody se příliš nemění. Na začátku zimy je kolem 4 oC a postupně klesá k 0 oC. Velmi proměnlivý je průtok. Nádrž jej sice vyrovnává, ale vzhledem ke své velikosti jen částečně. Nalepšuje malé průtoky a dočasně může snížit velké průtoky nebo malé zvětšit. Za malých průtoku se tepelný vliv nádrže projevuje v krátkém úseku toku. Za velkých a větších se vliv projevuje i za tuhých mrazu na desítkách km toku.
Tepelný vliv nádrže umíme dnes dobře stanovit, viz [2]. Pro ukázku jsou na obr. 2.1, převzatém ze studie [3], vypočtené teploty vody v korytě pod nádrží při vypouštěném množství 5 m3/s vody teplé 3 oC, a to za různě chladného počasí. Za mrazu kolem - 12 oC dosáhne teplota vody 0 oC až ve vzdálenosti 24 km pod hrází.
Z obr. 2.1 je také zřejmé, jak se ve vlivu nádrže projevuje počasí, které je vyjádřené tepelným tokem výměny tepla mezi vodou a jejím okolím. Tuto veličinu označujeme symbolem q. Záporné znaménko u hodnot vyjadřuje, že tepelný tok má směr z vody do okolí, čili teplo odchází z vody. Veličina q nezávisí jen na teplotě vzduchu, ale také na rychlosti větru, oblačnosti, hustotě oblaků, vlhkosti atd. Pro orientaci v hodnotách poslouží tabulka 2.1. Při výpočtu teploty vody uvažujeme i vliv vody přicházejí do D. Orlice z jejích přítoků.
Obr. 2.1. Teploty vody v Divoké Orlici pod nádrží Pastviny v závislosti na tepelném toku q (chladnosti počasí) při vypouštění 5 m3/s vody teplé 3 oC
Tabulka 2.1. Závislost q na teplotě vzduchu a oblačnosti při rychlosti větru 1 m/s
Teplota vzduchu oC |
q W/m2 |
||
jasno |
zataženo |
||
málo hustá oblačnost |
hustá oblačnost |
||
-5,0 |
-173 |
-125 |
-93 |
-7,5 |
-211 |
-165 |
-134 |
-10,0 |
-248 |
-205 |
-175 |
-12,5 |
-277 |
-234 |
-204 |
-15,0 |
-310 |
-269 |
-241 |
-17,5 |
-344 |
-305 |
-278 |
-20,0 |
-377 |
-340 |
-314 |
-22,5 |
-411 |
-375 |
-351 |
-25,0 |
-417 |
-383 |
-360 |
Pod nádrží se délka úseku toku bez ledu v průběhu zimy mění. Za tuhých mrazů postoupí výskyt ledu proti vodě a za oteplení naopak dochází k rozpouštění ledu a posunu místa výskytu níže po toku.
Jsou však také případy, kdy teplota vypouštěné vody se skokově sníží. To se stalo např. v lednu 2003. Na začátku ledna přišla povodeň, která vrcholila 3. ledna 2003. Kulminační průtok dosáhl v Nekoři hodnoty 44,6 m3/s a v Liticích 50,4 m3/s, což odpovídá dvouleté vodě. Od 4. ledna nastaly tuhé mrazy. Za této situace se nádrž Pastviny zaplnila chladnou vodou. Přítok chladné vody byl tak velký, že již 4. ledna byla pod VE I zaznamenána teplota vody 0,7 oC a 5. ledna 0,5 oC. V limnigrafické stanici Nekoř byla 12. ledna teplota vody 0,5 oC. V mrazivém prosincovém období 2002 tam byla teplota vody 2,3 oC. Tepelný účinek nádrže v korytě pod ní byl po lednové povodni 2003 téměř nulový. V únorovém mrazivém období se vyskytoval led v korytě řeky už v Líšnici a 4. února 2003 byly vůbec poprvé zaznamenány ledové problémy v jezové zdrži v Žamberku.
Soubor: Vliv_nadrze_Pastviny.htm
stránka aktualizována: 23.4.2012, publikována: 25.5.2012