Úpa pramení v Krkonoších a po Trutnov lze ji nazývat horním tokem. Střední tok řeky Úpy je možné charakterizovat úsekem od Trutnova po Českou Skalici, od ní po Jaroměř do zaústění do Labe, jako jeho levostranný přítok, je pak možné vlastní tok nazývat již dolním. Vyvinutá údolnice toku je již od horního úseku v Maršově po Krkonošské podhůří téměř souvisle zastavěna, kde výstavba byla dnes již historicky umístěna do inundace. Od Trutnova níže koryto rozděluje svým údolím Krkonošské podhůří od Broumovské vrchoviny a je rovněž zastavěno, byť místy sporadicky, zástavbou až do Úpice potažmo do Havlovic. Níže po toku je údolí úzké až do České Skalice, kde v chráněném Babiččině údolí se nachází zástavba velmi sporadicky, přesto avšak inundační území je minimální. Pod Ratibořicemi dále z Úpy vychází odlehčovací kanál do vodní nádrže Rozkoš, která zachycuje povodňové průtoky Úpy. Pod Českou Skalicí až do Jaroměře v ploché široké údolnici byly v minulosti vytvořeny zavlažovací systémy s řadou závlahových a odpadních kanálů, které sice v současné době bez provozu s výhodou plní funkci inundační.
Máme-li charakterizovat přítoky Úpy, pak po profil Svobody nad Úpou, respektive až nad Trutnov, se dá hovořit o krátkých poměrně sklonitých potocích, jež mají zároveň úzké a strmé svahy ve svých údolích. Od města Trutnov níže je možné nalézt větší přítoky, jejichž povodí je již ploché, do značné míry i vějířovité, jež jsou typická pro nížinné oblasti podhůří. Z větších významnějších přítoků můžeme po levé straně jmenovat tok Ličná s plochou povodí 61,8 km2, či Petříkovický potok s plochou povodí 44,4 km2, níže pak tok Rtyňka 35,3 km2, Olešnice 44,5 km2. Pravostranné přítoky z pohledu výše jmenovaných jsou již drobné s malým povodím, charakteru drobnějších potoků, z nichž za zmínku stojí pod Českou Skalicí Válovický potok o ploše 22,6 km2.
Srážkoodtokové vztahy v tomto povodí je možné číselně charakterizovat následujícími údaji :
Více viz. Hlásné profily
Soubor: Upa.htm
stránka aktualizována: 24.4.2012, publikována: 25.5.2012